Můj imaginární pan Šotouš je fanouškem a fotografem železniční dopravy. Aby se moje fotografie dostaly zdarma mezi fanoušky a fanynky železnice, tak jsem založil veřejný účet na Instagramu. Zvolil jsem český pseudonym pan Šotouš a anglický název účtu mr_sotous. Tento účet obsahuje fotografie s vůní železnice (historické a moderní lokomotivy, vlaky jedoucí v plné rychlosti, zajímavá nádraží). Nevyužívám žádné mobilní aplikace, které pomáhají s úpravou fotografií. Můj účet má vlastní jednotný styl. V rámci mého Projektu 35 mm jsou všechny fotografie snímané fotoaparátem s pevným objektivem „bez zoomu", s fixní ohniskovou vzdáleností 35 mm, která odpovídá přirozenému pohledu očí. Fotografie sdílím ve vlastním analogovém (filmovém) stylu Classic Chrome. Fotografie tak mají obecně nízkou sytost barev a plné tóny. Fotografie dále sdílím ve čtvercovém formátu o velikosti 800 x 800 pixelů. Většinou se jedná o výřezy mých originálních fotografií, které naopak nesdílím. Některé originální fotografie ovšem najdete na těchto webových stránkách. Dávám přednost kvalitě před kvantitou. Proto se snažím sdílet lepší fotografie v menším množství, než naopak. Z každého sledujícího fanouška a fanynky mám velkou radost. Jako skutečný šotouš mám především rád cestování vlakem a hlavně pohled z otevřeného okna vlaku. Každá taková cesta může být cíl :-)
Odkaz: @mr_sotous
Podle Wikipedie je šotouš člověk, který má zálibu ve fotografování veřejné dopravy, zejména MHD a železniční. Nejde o spisovný pojem. V anglosaských zemích se vyskytuje anglické označení railfan (železniční fanoušek) nebo train-spotter (osoba vyhlížející vlak z profesionálních nebo osobních důvodů). Nejčastěji se setkáme se šotoušem železničním. To ovšem nikdo přesně neví, sčítání šoutoušů, nebo nějaký sociologický průzkum zatím neproběhl. Tito lidé si své oblíbené dopravní prostředky fotografují a svůj úlovek pak vystavují na různých internetových stránkách je sdružující. Za prvé jsou šotouši, kteří nefotografují (třeba šotouši-projížděči, kteří se snaží projet vlakem maximální počet tratí) a za druhé mnozí z těch, kteří fotografují, nehodlají své fotografie z různých důvodů dávat na web. Po zastavení vlaku se na rozdíl od ostatních cestujících vydávají na začátek nástupiště, aby svou cestu zdokumentovali. To samozřejmě dělají jen někteří z nich, mnozí raději fotografují někde na trati, pohybují se automobily, apod. Jiní šotouši se zase snaží svůj objekt co nejlíbivěji zachytit v krajině, na niž jsou patřičně hrdí. Od fotografií očekávají vysokou kvalitu, to opět platí jen o části. Velkému množství je to naprosto jedno, hlavně že to mají "vyfoceno". Také proto si tito kupují drahé digitální zrcadlovky s kvalitními objektivy. Opět nelze generalizovat, ne každý je ochoten do své záliby investovat velké peníze, takže spousta šotoušů fotografuje na laciné "mejdlíčko“. Každý má zkrátka svůj styl.
Instagram je bezpochyby tou nejrozsáhlejší virtuální galerií, do které (zatím) neplatíte vstupné, a ona na vás i tak každou minutu vychrlí tisíce fotografií. Je to největší sociální síť na sdílení fotografií a zároveň volně dostupná aplikace pro mobilní telefony. Přehlednost a zobrazení je přitom vizuálně lepší na klasickém monitoru u počítače. Někteří uživatelé mohou pociťovat tlak kvůli neustálému porovnávání s ostatními nebo kvůli negativním komentářům a trollům. To může mít negativní dopad na jejich mentální zdraví. Jako u většiny sociálních sítí, i zde existují obavy ohledně ochrany soukromí a bezpečnosti osobních údajů. Pokud nahrajete na Instagram fotografii, dáváte tím každému právo ji embedovat a použít na svých stránkách, aniž by se jednalo o porušení autorských práv. Tak zní verdikt newyorského soudu v kauze jedné fotografky. Toto rozhodnutí je založeno na skutečnosti, že fotografka souhlasila s podmínkami užívání Instagramu, když si na něm zakládala účet. Díky tomu tak ona sama udělila sociální platformě souhlas s následným používáním fotografií, které budou na jejím účtu zveřejněny. Tedy tím, že fotografii nahrála na svůj veřejný profil souhlasila s tím, že ji může z Instagramu kdokoliv embedovat a znovu použít. Rozhodnutí newyorského soudu nyní určuje jasnější hranici mezi legálním a nelegálním sdílením cizích fotografií (obsahu). Pokud si autor nepřeje, aby byly fotografie umístěné na Instagramu dále distribuovatelné, stačí aby svůj účet označit za soukromý.
Petr Koubský: „Sociální sítě jsou skvělá věc, pokud a dokud chcete to, co chtějí ony."
Zdeněk Višňák © | analogue & digital photography | mailvisnak.cz | IG: mr_sotous