Filmové simulace

V průběhu času jsem experimentoval s různými nepřirozenými technikami pro úpravu digitálních fotografií (přesycování barev, přeostřování, klonování, lokální odbarvování, retušování, atd.). Většina takto „krásně“ upravených fotografií jsou marketingovým lákadlem (časopisy, obchodní letáky, reklamní plakáty). Postupně jsem ztrácel motivaci k samotnému fotografování a nastal syndrom vyhoření. Naštěstí jsem objevil kouzlo staré poctivé filmové (analogové) fotografie a znovu si začal užívat skutečného fotografování. Myslím, že filmová fotografie je nenápadně na vzestupu, protože pomáhá fotografii vrátit duši. Z důvodu konzumní společnosti a absence trpělivosti ale nebude už nikdy používána více než digitální fotografie. Filmové materiály (svitkové filmy, instatntní filmy, kinofilmy) byly vytvářeny po celá desetiletí, aby zprostředkovávaly živou vzpomínku ve specifických barevných stylech. Nejúspěšnější fotografové jsou známi svým konzistentním stylem. Film právě takový styl přímo nabízí. Navíc obstojí ve zkoušce času a nebude podléhat aktuálním módním trendům, např. v sociálních sítí. Díky tomu jsem přepnul k úpravám digitálních fotografií se zaměřením pouze na úpravu celkového kontrastu a sytostí jednotlivých barev, vše ve stylu simulací stále vyráběných filmových materiálů. Samozřejmě nedokážu vytvořit přesné kopie, ale snažím se napodobit alespoň některé analogové znaky. Výsledky digitálních úprav se snažím porovnávat s duplicitními výsledky skutečných analogových fotografií a částečně podle technických listů filmových materiálů. Počítač svým způsobem vlastně nahrazuje dnes již zapomenutou temnou komoru. V některých situacích klasické filmové zrno vůbec neaplikuji a tím ostřejší fotografii přibližuji více digitální podobě. Moderní digitální fotoaparát tedy používám pro tvorbu fotografií v analogovém stylu. Navíc jsem našel úzkou cestu ke skutečnému analogovému fotografování na svitkový film 120, tedy tzv. střední formát (např. černobílý univerzální Ilford HP5) s funkčním starožitným československým fotoaparátem Flexaret. Oba odlišné způsoby fotografování mě velmi baví a naplňují.

Vladimír Birgus: „Já vůbec nerozlišuji, zda fotografie vznikla analogovou, či digitální technikou, hlavní je její kvalita. Sám dnes fotografuji převážně digitálními fotoaparáty, i když temnou komoru stále ještě mám. Ale už se do ní dostávám zcela výjimečně.“

Black & White

Černobílé negativní filmy vypráví příběhy texturou a individuálním kontrastem. Nabízí je mnoho společností. Fujifilm nabízí např. Acros (nejoblíbenější černobílá filmová simulace mezi digitálními „fujisty“, jedinečná struktura zrna, exkluzivní tonalita bohatá na polotóny a jemné detaily). Kodak nabízí např. Tri-X 320, 400 (jemné zrno, bohatá tonalita, vysoká ostrost, dobré ztvárnění detailů, nejuniverzálnější využití na různé žánry). Ilford Photo je anglický výrobce černobílých filmových materiálů známých po celém světě, nabízí např. Pan F 50 (velmi jemné zrno, vynikající rozlišení, ostrost a kontrast hran); HP5 400 (jemné zrno, využití pro dokumentární fotografii); atd.

Color & Fujifilm

Fujifilm (plným názvem Fujifilm Holdings Corporation) je japonský výrobce fotoaparátů a filmů s dlouhou tradicí. Nabízí barevné negativní filmy např. Velvia (vypráví příběhy především pomocí barvy, vysoký kontrast a saturace barev, tzv. paměťové odstíny modré barvy „oblohy“ a zelené barvy „trávy“, využití pro fotografii krajiny a přírody); Astia (snížený kontrast a měkčí podání barev s menší sytostí, využití pro portréty i krajiny); Classic Chrome (nejoblíbenější barevná filmová simulace mezi digitálními „fujisty“, vypráví příběh pomocí specifického kontrastu s minimální saturací barev); PRO Neg. STD (jemná tonalita, využití pro studiové portréty); atd.

Color & Kodak

Eastman Kodak Company je americká nadnárodní firma, specializující se na fotografické materiály a fotopříslušenství. Nabízí barevné negativní filmy, např. Ektar 100 (nejjemnější barevný negativní film na světě, velmi živé a nasycené barvy, výrazné hrany, jemné detaily, nejuniverzálnější využití na různé žánry od přírody až po módu); Gold 200 (vynikající kombinace utlumené sytosti barev, jemného zrna a vysoké ostrosti, využití pro běžné fotografování); Portra 160, 400, 800 (jemnější struktura zrna, výjimečně hladká a přirozená struktura tónů pleti, více zvýraznění a stínových detailů, využití především pro portrétní a modní fotografii); atd.

Trautenberk, Anče, Kuba, hajný a Krakonoš - nejoblíbenější večerníček Krkonošské pohádky (1974 - 1984). Celý seriál se natáčel na filmový materiál značky Kodak. V té době šlo o nejdražší barevný film, který na trhu existoval.

Krkonošské pohádky - ukázka nové restaurované HD verze