O charakteru, světle a atmosféře
Ilustrační fotografie (zdroj: Pixabay)
Moje fotografie nevznikají proto, aby byly co nejdokonalejší po technické stránce. Nechci z každého snímku dostat maximum detailů, nejhlubší stíny ani nejvýraznější barvy.
Postupně jsem zjistil, že právě tento způsob digitálního zpracování mi přestal vyhovovat. Fotografie může být technicky působivá, barevně výrazná a dokonale prokreslená, a přesto ve mně nemusí nic zanechat. Po zkušenosti s analogovou fotografií jsem začal digitální snímky vnímat jinak. Začal mě zajímat především jejich charakter a atmosféra.
Filmové materiály měly po desetiletí svůj vlastní charakter. Různé filmy pracovaly odlišně s barvami, světlem, kontrastem i přechody mezi světlými a tmavými místy. Fotograf si tak mohl postupně vytvořit vlastní vizuální rukopis.
Nechci tyto vlastnosti digitálně dokonale kopírovat. Zajímá mě spíše jejich atmosféra. Analogová fotografie pro mě představuje určitý způsob vidění. Více prostoru pro světlo, přirozenou tonalitu, hlubší stíny a jemnější přechody. Obloha nemusí být dokonale modrá a ve stínu nemusí být vidět každý detail.
Analogová fotografie nikdy nebyla pouze o vyvolání filmu. V temné komoře fotograf výslednou fotografii dále interpretoval. Mohl měnit expozici a kontrast, lokálně zesvětlovat nebo ztmavovat jednotlivé části obrazu a pracovat s maskami.
Stejně jako kdysi fotograf v temné komoře mohu i dnes fotografii jemně interpretovat – zesvětlit, ztmavit nebo upravit její tonalitu. Rozdíl je pouze v nástroji. Digitální úprava proto nemusí znamenat odklon od analogového vzhledu. Rozhodující je způsob použití nástroje a především výsledný obraz.
Při editaci už nehledám způsob, jak fotografii co nejvíce „vylepšit“. Nejdříve hledám její hlavní motiv a atmosféru. Přemýšlím, kam se má divák podívat, co má zůstat výrazné a co může ustoupit do stínu nebo oparu.
Někdy nechám oblohu světlou. Jindy ponechám část fotografie téměř černou. Pokud je světlo tvrdé nebo je v krajině přirozený opar, nesnažím se ho vždy odstranit. Fotografie nemusí ukazovat všechno.
„V mém pojetí přináší fotografie radost skrze jednoduchost. Vidím něco výjimečného a ukážu to fotoaparátu. Vznikne obraz.“
Dnes používám při editaci méně zásahů než dříve. Ne proto, že by digitální technologie neuměla víc. Právě naopak. Umí téměř všechno.
Jen už nemám potřebu všechno použít. Chci, aby úprava nebyla na první pohled vidět. Má pouze pomoci fotografii najít její vlastní charakter.
„Pokud snímek nepotřebuje vylepšit příběh, jakákoli další digitální úprava ho jen oslabí.“
Digitální fotoaparát je pro mě moderní nástroj. Výsledný obraz však nemusí působit moderně. Snažím se spojit pohodlí a přesnost digitální fotografie s atmosférou a určitým charakterem filmu. Některé fotografie proto záměrně působí měkčeji, vzdušněji nebo barevně jinak, než je běžné u současné digitální fotografie.
Nejde mi o nostalgii ani o přesnou kopii minulosti. Jde mi o způsob, jak fotografii vidím. Fotografie pro mě není technická soutěž v množství detailů. Je to způsob vidění.
A právě proto je mým přístupem: digitální fotografie v analogovém vzhledu.
Fotografie na tomto webu najdete ve čtyřech hlavních galeriích: Monochrome, Color Soft, Color Rich a Analog Rollfilm. Monochrome staví na světle a tónu, Color Soft vtahuje do atmosféry, Color Rich zaujme obrazem a Analog Rollfilm přináší skutečnou analogovou fotografii ze svitkového filmu pořízeného fotoaparátem Flexaret. V hlavních galeriích vybírám pouze snímky, které považuji za nejlepší pro diváka. Každá kolekce má svůj vlastní charakter, ale všechny spojuje můj způsob vidění a zpracování fotografie.
Kdo chce nahlédnout hlouběji, najde na konci každé galerie odkaz na archiv konkrétní galerie. V kompletním archivu jsou kromě dalších fotografií k dispozici také jejich metadata a popisy. Archiv průběžně doplňuji, některé fotografie vyměňuji a jiné časem vyřazuji. Výběr tak není neměnný, ale přirozeně se vyvíjí.
Vedle galerií zde najdete také články věnované fotografování, editaci a dalším myšlenkám, které s fotografováním souvisejí.