Zdeněk Višňák | fotografie

Projekt 35 mm

Pevný objektiv

Používám výhradně objektiv s pevnou ohniskovou vzdáleností. Tento typ má jednodušší konstrukci bez kompromisu, proto svou optickou kvalitou kresby vždy převyšuje objektiv se zoomem. Fotografování s nim je v mnoha ohledech odlišné od objektivu se zoomem. Musím věnovat více pozornosti okrajům snímku a celkové kompozici. Praxí už mám odhad, co dostanu do záběru. Nejsem posedlý myšlenkou fotografovat úplně všechno, protože s fixním ohniskem to ani nelze. Scény, ke kterým se nelze přiblížit nebo oddálit, prostě nefotografuji. Tímto nemusím třídit a promazávat zbytečně velké množství fotografií. Pevný objektiv s jedním ohniskem je osvobozující pocit, který mi pomáhá nad fotografií více přemýšlet. Cestování si díky této specifické technice užívám svobodně a nalehko. Široká ohniska zdůrazňují perspektivu (blízké předměty deformují, vzdálené předměty zmenšují). Dlouhá ohniska naopak perspektivu potlačují (vzájemné vzdálenosti předmětů zkracují). Mám rád přirozenou perspektivu, proto všeobecně uznávám ohniskovou vzdálenost 35 mm a 50 mm (s přepočtem na ekvivalent kinofilmu).

Elliott Erwitt: „Ani všechna technika na světě neodčiní neschopnost všímat si.“

Přirozený pohled očí

V současné době vlastním pouze pevný objektiv s fixní ohniskovou vzdáleností 35 mm (s přepočtem na ekvivalent kinofilmu EQ). Tato varianta mě nutí k větší aktivitě, jelikož musím hledat nejlepší pozici pro fotografování. Přirozenému pohledu očí (ne jednoho oka), v rámci vnímání prostoru se zorným úhlem cca 63°, je nejblíž právě univerzální pětatřicítka (tzv. základní objektiv). Není příliš široké ani dlouhé. Deformace a perspektiva není tak výrazná a jde téměř potlačit. Toto ohnisko je skvělé pro street fotografii, tedy dokumentární fotografování různých objektů v nearanžovaných situacích na veřejně přístupných místech. S tímto ohniskem se pohybuji ve vzdálenosti, kterou běžně udržuji při kontaktu s lidmi. Padesátka (tzv. normální objektiv) je naopak se svou hloubkou perspektivy a zorným úhlem záběru 47° nejblíž vnímání lidského oka (ne obou očí) a výsledná fotografie působí přirozeně. Se znalostí kompozice lze základní objektiv využít u mnoha žánrů - od portrétu (ne detaily obličeje), přes reportáž, architekturu, krajinu, až po klasickou rodinnou fotografii. Moje cestovatelské fotografování považuji za specifický projekt „35 mm“. Zkrátka tiše chodím, přemýšlím, hledám, experimentuji a svobodně fotím očima.

Robert Capa: „Nejsou-li Vaše fotografie dobré, nebyli jste dost blízko.“