Zdeněk Višňák | fotografie

Digitální technika

Fotoaparát

V mém případě mám fotoaparát, ke kterému jsem si vytvořil vztah. Používám digitální techniku od Fujifilmu (výrobce s velmi bohatou zkušeností z období analogového filmu). Jeho vlajkové fotoaparáty precizní japonské (ne jiné asijské) výroby jsou vybaveny snímači X-Trans, které pracují s obrazem jinak než snímače s klasickou Bayerovou maskou od ostatních výrobců. Tyto snímače produkují ostřejší fotografie při vysokých citlivostech (menší šum nepůsobí tak digitálně, ale charakterem se víc blíží filmovému zrnu). Modely profesionální kompaktní řady X100 mají plnohodnotné otočné mechanické ovladače, jako za starých časů. Tvůrčím bonusem je možnost využití režimu simulace filmů, tedy napodobení nastavení barev, jako kdybych fotil na analogový film. Tuto řadu motivačně prezentuje vizuální básník s fotoaparátem pan Olaf Sztaba. Nevyhledávám marketingové zbytečnosti v podobě různých automatických režimů, 4K videí, výklopných nebo dotykových displejů, nekonečných počtů megapixelů, ostřících bodů, apod. Stačí mi jednoduchý použitelný fotoaparát. Nechci se tahat s těžkou brašnou digitální fototechniky a přemýšlet o volbě správného objektivu. Platí pravidlo, že nejlepší fotoaparát je ten, který máte zrovna u sebe a ne doma ve skříni. Mobilní telefony mají každým rokem lepší softwarové vymoženosti, ale nemůžou se opticky vyrovnat klasickým fotoaparátům. Zjednodušeně řečeno, limity a kvalita fotografie jsou dány především kvalitní optikou (tedy objektivem) a záznamovým médiem (tedy velikostí snímače). Chci se věnovat samotnému focení, proto jsem bez jakékoliv nucené reklamy zvolil Fujifilm jako plnohodnotný nekonzumní fotoaparát bez kompromisu. Technicky vzato, je to pořád jenom elektronika, ale já tímto cítím úplně nové nadšení pro fotografování. Každý "fujista" na světě naprosto chápe, co tím myslím. Fujifilm v mém případě dokázal vyrobit charismatický až přímo kultovní fotoaparát se sklonem k analogovému vnímání světla.

Dorothea Lange: „Fotoaparát je nástrojem, který nás učí, jak se na svět dívat bez fotoaparátu.“

Post-processing

Statické fotografie snímám do formátu RAW. Tento tzv. digitální negativ obsahuje vstupní nezpracovanou surovinu přímo ze senzoru fotoaparátu. Nevýhodou je velká datová velikost a nutnost zpracování v grafickém programu, což znamená o krok práce navíc. Každé fotce je tímto nutné věnovat individuální péči. Naopak formát JPEG je již ztrátově komprimovaný výsledek bez práce (fotoaparát surové informace zpracuje a nenávratně zafixuje do výsledné fotografie). Naopak vyvolání digitálního negativu do výsledné fotografie v počítači (tzv. post-processing) umožňuje větší možnosti bezeztrátových úprav, především zpracování vyššího dynamického rozsahu (získání lepší kresby ze světel a stínů). Používám placenou licenci RAW konvertoru Capture One z dánské dílny Phase One a Silkypyx Developer Studio z japonské dílny Ichikawa Soft Laboratory. Oba programy totiž podporují specifické vlastnosti snímačů X-Trans a filmových simulací od Fujifilmu. Vyhovuje mi, že obsahují unikátní sady nástrojů pouze pro nedestruktivní úpravy. Nabízí např. pokročilý režim úprav barev, včetně vynikajícího trojcestného vyvážení, skvělý algoritmus zřetelnosti, atd. Nejsem zastáncem nepřirozených zásahů do fotografie pomocí klasických obrazových editorů (retuše, masky, fotomontáže). Samostatnou kapitolou je využití oblíbených automatických filtrů na sociálních sítí. Jedním klikem se změní vzhled, ale s fotografií to má pramálo společného. Moje fotografie stále zůstává fotografií. Mimimalistickým tvůrčím postupem upravuji jenom expozici, tonalitu a vyvážení barev do určitého vzhledu. Digitální negativy lze samozřejmě uložit do trezoru a zpracovat je až někdy v budoucnu třeba v mnohem vyspělejších technologií. Platí pravidlo, že prokazatelným právním důkazem autorství fotografie je zároveň vlastnictví zdrojového RAW souboru.

Ansel Adams: „Neexistuje nic horšího než ostrá fotka s nejasným konceptem.“